Slovinsko 2007 - Julijske Alpe, Ljubljana, Kamniške Alpe

V roce 2007 jsme se s kamarády rozhodli využít služeb cestovní kanceláře Mundo a z její nabídky jsme si pro dovolenou vybrali jedenáctidenní zájezd do Slovinska. Hlavní náplní tohoto zájezdu byla vysokohorská turistika v Julských Alpách (Julijske Alpe) a v Kamnických Alpách (Kamniške Alpe), dále prohlídka Škocjanských jeskyní (Škocjanske jame) a návštěva hlavního města Lublaně (Ljubljana). Náročné túry byly střídány s méně náročnými výlety. Zájezd se konal od 9.8. do 19.8., dopravu zajišťoval autobus, ubytování pak stany v kempech.

Fotky ze Slovinska

1. den
Večer odjíždíme z Prahy a přes Brno a Mikulov pokračujeme do Rakouska. V průběhu noci projíždíme přes Wien, Graz, Klagenfurt a Villach.
2. den
Přes 7,8 km dlouhý tunel Karawanken vjíždíme do Slovinska u města Hrušica. Dojíždíme do města a známého lyžařského a turistického střediska Kranjska Gora (v sousední dolině Planika je stejnojmenné středisko s obřími skokanskými můstky). Po prohlídce města se přemisťujeme do obce Gozd Martuljek, a zde se ubytováváme v kempu Špik. Odpoledne vyrážíme na první menší túru do doliny Martuljek. Kaňonem podél potoka docházíme ke spodnímu vodopádu Martuljek (Spodni Martuljkov slap) a vystupujeme k hornímu vodopádu Martuljek (Zgorni Martuljkov slap). Zpět do kempu se vracíme úbočím doliny.
3. den
Přes Kranjsku Goru vyjíždíme 24 serpentin do sedla Vršič (1611 m n. m.). Odtud vyrážíme na Prisojnik. Zpočátku příjemná cesta se posléze mění ve stoupání ve středně těžkém terénu, který je směsí kamenitých a skalnatých míst s trávou a kosodřevinou. Kromě turistů zde jsou zejména ovce, které tento terén zdolávají s obdivuhodnou lehkostí. Díky špatnému počasí (mraky, mírný déšť) upouštíme od výstupu na vrchol Prisojnika (kam vedou ferraty) a končíme u Prisojnikova okna (2300 m n. m.). Stejnou cestou se vracíme na Vršič. Cestou zpět do kempu se zastavujeme ještě u hřbitova ruských zajatců, kteří během 1. světové války stavěli silnici na Vršič, a také u jezera na okraji Kranjske Gori.
4. den
Přes Jesenici se přemisťujeme do města Bled. V tomto centru východní části Julských Alp, které leží na břehu Bledského jezera (Blejsko jezero) se nachází Bledský hrad (Blejski grad), jsou zde lázně, v jezeru je ostrov s kostelem. Po návštěvě hradu obcházíme celé jezero. Z Bledu pokračujeme proti proudu řeky Sava Bohinjka přes Bohinjsku Bistrici do kempu Zlatorog na břehu Bochyňského jezera (Bohinjsko jezero), které je největším slovinským jezerem. V podvečer ještě vyrážíme na kratší výlet k vodopádu Savica (Slap Savica).
5. den
Ráno vyrážíme na dvoudenní túru do centra Julských Alp. Strmým stoupáním v prudkém svahu stěny Komarča vystupujeme k Černému jezeru (Črno jezero). Dále stoupáme Lupučniškou dolinou k Dvojnému jezeru (Dvojno jezero), u kterého je chata Koča pri Triglavskih jezerih. To už jsme se dostali do jedné z nejkrásnějších dolin Julských Alp do Doliny Triglavskih jezer. Tou postupně stoupáme kolem jezera Močivec a Velkého jezera Ledvice (Veliko jezero Ledvice) k Zelenému jezeru (Zeleno jezero). Cestou vidíme kamzíky a sviště. Dále zdoláváme namáhavý výstup do žlabu a sedla Hribarica, kde vidíme několik stád kozorohů. Po dosažení sedla Hribarica (2358 m n. m.) se zhoršuje počasí a začíná bouřka a poměrně prudký déšť. Rychle sestupujeme do cíle dnešního dne na chatu Tržaška koča na Doliču (2151 m n.m.). Zde se nejprve sušíme a následně ubytováváme.
6. den
Přiblížil se pomyslný vrchol celého zájezdu. Brzy ráno vyrážíme z chaty v sedlu Dolič směrem k Triglavu. Po mírném výstupu zvlněnou náhorní plošinou se dostáváme do výšky 2500 m n. m. a nad námi se tyčí vrcholový masiv. Nejprve vystoupáváme (za pomoci feratty) do sedla štítu Triglavska Škrbina. Dále stoupáme na hřeben a po něm (opět s ferratami) přes jihozápadní boční vrchol až na hlavní vrchol nejvyšší hory Julských Alp a Slovinska Triglav (2864 m n. m.). Je zde nádherně, krásně svítí Slunce a všude okolo není nic jiného než hory. Stejnou cestou jako nahoru se vracíme do sedla Dolič. Od chaty Tržaška koča pak scházíme téměř nekonečnými serpentinami strmě do hlubokého doliny Zadnjica a tímto údolím pak již mírně až do osady a malého turistického střediska Trenta. Odtud se přesunujeme do kempu ve městě Bovec.
7. den
Odpočinkový den zahajujeme přesunem do města Kobarid (známější je jeho italské jméno Caporetto). Zde jsme navštívili muzeum 1. světové války (Kobariški muzej 1. svetovne vojne), v okolí tohoto města probíhaly nejtěžší boje na jižní (italské) frontě v průběhu tzv. války na řece Soče, v knize "Sbohem, armádo!" zachytil tyto události i Ernest Hemingway. Po prohlídce muzea jdeme na výlet po okolí Kobaridu, k řece Soče a vodopádu Kozjak. Z Kobaridu přejíždíme k dolině Boka a po balvanech v korytě řeky (v létě s jen s malým množstvím vody) stoupáme pod vodopád Boka (nejmohutnější slovinský vodopád). Po návratu korytem dolů odjíždíme zpět do kempu.
8. den
Z Bovce jedeme k chatě Koča pri izviru Soče a hned se vydáváme k pramenu řeky Soče (Izvir Soče), který je mohutným krasovým vývěrem ve skále. Tento den vzhledem k mé zdravotní indispozici nevolím náročný výstup na jeden z nejkrásnějších vrcholů v Julských Alpách Jalovec, ale volím méně náročnou túru na Planinu Zapotok. Vydáváme se dolinou Zadnja Trenta podél suchého řečiště říčky Suhi potok. Nejprve odbočujeme k menšímu vodopádu Pod Skokem (Slap Pod Skokem). Po návratu do hlavní části doliny stoupáme na Planinu Zapotok. Zde se přes očekávání nepasou žádné ovce a je zde pouze opuštěná salaš. Stejnou cestou jako nahoru se vracíme zpět. Od Koči pri izviru Soče ještě pokračujeme k botanické zahradě Botanica Juliana. Odtud se vracíme do Bovce.
9. den
Z Bovce se přemisťujeme nejprve podél řeky Soče směrem na jih Slovinska, přes město Nova Gorica k městu Divača. Poblíž něj jsme navštívili Škocjanské jeskyně (Škocjanske jame). Tyto jeskyně mají několik velkých podzemních prostor (výška až 80 m), protéká jimi řeka Reka (podzemím protéká 46 km), jeskyně jsou zapsány v seznamu UNESCO. Celá oblast s množstvím dalších jeskyní se nazývá Kras, a tento název dal jak obecné pojmenování krasových oblastí, tak i konkrétním oblastem (Moravský Kras apod.). Odtud se přemisťujeme do slovinského hlavního města Ljubljana. Zde si procházíme historickou část města - Prešrenov trg, Ljubljanski grad (Lublaňský hrad) a další, nezapomínáme ani na stavby architekta Jože Plečnika - Trojmostovje (Trojmostí), Zmajski most (Dračí most), Tržnice, Národní a univerzitní knihovna a další. Z Lublaně se přesouváme do kempu na okraji města Kamnik.
10. den
Z kempu jedeme k Domu v Kamniški Bistrici, to jsme již v Kamnických Alpách (Kamniške Alpe). Odtud jdeme mírně do kopce dál údolím, načež odbočujeme do prudkého svahu a v mlze a mrholení stoupáme na Kokrsko sedlo, kde je chata Cojzova koča. Po přestávce na oschnutí pokračujeme stejně strmě, ale již jen v řídké mlze, dál až na nejvyšší vrchol Kamnických Alp Grintovec (2558 m n. m.). Mlha je i zde a tak si z tohoto pohoří moc neprohlédneme. Stejnou cestou přes Kokrsko sedlo sestupujeme zpět do doliny. Druhá (větší) skupina našeho zájezdu byla na méně náročné túře na Veliké planině (Velika planina). Vracíme se do kempu, kde se balíme a připravujeme na cestu zpět domů. Večer odjíždíme z kempu a vracíme se přes Maribor, za kterým opouštíme Slovinsko.
11. den
Rakouskem opět v noci projíždíme přes Graz a Wien. V Mikulově přejíždíme do Česka a přes Brno se vracíme do Prahy.
Další fotografie z tohoto zájezdu je možné si prohlédnout na serverech vlk photography, picasa web albums a rajče.net
Navigace
Slovinsko 2007

Slovinsko
Slovinsko (Slovenija) je přímořský stát na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Jeho rozloha je 20 tis. km2. Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské nížiny a jihozápadní pobřežní část Primorska zahrnuje i část Istrie. Podnebí Slovinska je středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. Přibližně polovina plochy území je pokryta lesy. Slovinsko má přibližně 2 miliony obyvatel, hlavním městem je Ljubljana, další velká města jsou Maribor, Celje, Novo Mesto, Koper, Kranj, Nova Gorica a Murska Sobota. Úředním jazykem je slovinština, v pohraničních oblastech s větším podílem menšin se používá i italština a maďarština. Slovinská republika (Republika Slovenija) vznikla 25.6.1991 vyhlášením nezávislosti na Jugoslávii.
Julijske Alpe
Julské Alpy leží z větší části na území Slovinska, do Itálie zasahují pouze svou menší západní částí, jsou nejvyšším pohořím Slovinska. Geologicky patří do Jižních vápencových Alp, základní horninou je triasový vápenec s výraznou vertikální modelací. Nejvyšší vrchol pohoří je Triglav (2864 m n. m.), národní slovinská hora. Další významné vrcholy jsou Jof di Montasio (2753 m n. m.), Škrlatica (2740 m n. m.), Mangart (2679 m n. m.), Jalovec (2645 m n. m.), Razor (2601 m n. m.), Visoki Canin (2587 m n. m.), Prisojnik (2547 m n. m.), Rjavina (2532 m n. m.), Špik (2472 m n. m.) Krn (2244 m n. m.). Triglavský národní park (Triglavski narodni park) byl založen v roce 1924 v oblasti doliny Triglavskih jezer, v roce 1961 rozšířen z 1600 ha na 2000 ha, od roku 1981 v současné rozloze 83807 ha (4% plochy Slovinska). V roce 2003 byl park vyhlášen organizací UNESCO za Biosférickou rezervaci.
Kamniško Savinjske Alpe
Kamnicko Savinjské Alpy jsou druhé nejvyšší pohoří ve Slovinsku, svou geologickou stavbou je podobné sousedním Julským Alpám. Pohoří se dělí na dvě části, severní Kamnické Alpy (Kamniške Alpe) a jižní Savinské Alpy (Savinjske Alpe). Nejvyšší horou je Grintovec (2588 m n. m.) ležící v západní části Kamnických Alp, další významné vrcholy jsou Planjava (2392 m n. m.), Ojstrica (2350 m n.m.), Mrzla gora (2203 m n. m.), Storžič (2132 m n. m). Velmi hezká skupina hor je Velika planina s průměrnou výškou 1800 m n. m., na které jsou salaše a pasou se zde stáda ovcí a skotu.
Informační server Slovenia.
Server o slovinských horách Hribi s popisem vrcholů a dalších míst, túr, předpovědí počasí a dalšími užitečnými informacemi. Informační stránky o Julských Alpách Julijske Alpe, oficiální stránky národního parku Triglavski narodni park.
Stránky Muzej 1. svetovne vojne Kobarid, Park Škocjanske jame, oficiální stránky města Ljubljana, server Plecnik.net.
Informace o Slovinsku na stránkách Ministerstva zahraničních věcí a Českého rozhlasu.