Novohradské hory 2006 - Nové Hrady, Dobrá Voda

Na konci srpna 2006 jsem spolu s bývalým spolužákem Tomášem vyrazil na výkendový vandr po Novohradských horách. Navštívili jsme některá místa tohoto menšího pohoří navazujícího na jihovýchodní okraj Šumavy. Trasa přechodu Novohradských hor byla: Nové Hrady - Horní Stropnice - Dobrá Voda - Kraví hora - Kuní hora - Benešov nad Černou - Kohout - Soběnov - Pořešín - Kaplice-nádraží.

Fotky z Novohradských hor

1. den
V pátek jsme si domluvili sraz v Českých Budějovicích a odtud dojeli vlakem a následně autobusem (nádraží je od města asi 5 km) do Nových Hradů. Zde jsme si prohlédli historickou část města (klášter, náměstí, zámek, hrad) a kousek za městem zabivakovali.
2. den
Ráno jsme prošli Terčiným údolím (anglický romantický krajinářský park s řadou drobných staveb, umělým vodopádem a přibližně 400 let starým dubem). Okolo tvrze Cuknštejn jsme vyrazili nejprve do Horní Stropnice a dále do Dobré vody s poutním kostelem. Za ním začal výstup na nejvyšší vrcholy východní části Novohradských hor Kraví horu (953 m n. m., s rozhlednou ještě dalších cca 30 m navíc) a Kuní horu (925 m n. m.). Z těchto vrcholů jsme přes několik menších kopců došli do Benešova nad Černou a kousek za tímto městečkem jsme se rozhodli přenocovat.
3. den
V neděli nás hned ráno čekal výstup na Slepici (865 m n. m.) a Kohout (870 m n. m.) - dva nejvyšší vrcholy Slepičích Hor. Z nich jsme sešli do Soběnova a dále přes Smrhov do údolí řeky Malše ke zřícenině hradu Pořešín. Odtud jsme pokračovali do obce Kaplice-nádraží (železniční stanice je od vlastního města Kaplice asi 7 km), a dále opět vlakem do Budějovic, resp. Prahy.
Navigace
Novohradsko 2006

Novohradské hory
Plochá hornatina na jihu Čech, při hranici s Rakouskem. Součást Šumavské oblasti, obklopená Novohradským podhůřím. Nejvyšší hora na české straně je Kamenec (1072 m n. m.). Rakouská strana se jmenuje Freiwald nejvyšší horou rakouské části i celého pohoří je je Veihberg (1112 m n. m.). Novohradské hory se táhnou v délce 25 km od Cetvin na jihozápadě až po Vyšné na severovýchodě.
V geologickém složení dominují krystalické horniny jako jsou žuly a ruly. Svahy jsou na okrajích prudké, většinou zlomového původu, prořezané hlubokými údolími (Malše, Pohořský potok, Černá). V centrální části pohoří je modelace mírnější se zbytky zarovnaného povrchu, v úvalovitých údolích jsou rašeliniště. Celé pohoří je zalesněné převážně monokulturními smrčinami, v nižších částech i zachovalé bučiny.
Jako celek nejsou Novohradské hory chráněny (CHKO již mnoho let v návrhu), je zde však několik přírodních rezervací a památek. K nejznámějším se řadí dvě pralesní rezervace – Hojná voda a Žofínský prales, k jejichž ochraně dal pokyn osvícený hrabě Buquoy již v roce 1838 a jsou tak nejstaršími rezervacemi v ČR. Výchozími místy jsou Nové Hrady, Benešov nad Černou a Kaplice, více v centru hor jsou pak obce Hojná Voda, Staré Hutě, Pohorská Ves a Bělá.
Informace o Novohradských horách lze najít na stránkách Novohradské Hory, Novohradsko, Jižní Čechy a Šumava - Novohradské hory.
Dále obecnější server o českých horách Tisícovky Čech, Moravy a Slezska.