Morava 2006 - Moravičany, Olomouc, Hrubý Jeseník

Na začátku srpna 2006 jsem byl týden u příbuzných na Hané v Moravičanech. Během této dovolené jsem byl na dvou větších výletech, do Olomouce a na hřebeny Hrubého Jeseníku. V případě Olomouce jsem prošel především historické jádro města. V Jeseníkách jsem prošel severozápadní část hlavního hřebene - Keprnickou klenbu s nejvyšší horou Keprník.

Fotky z Hané a Jeseníků

Olomouc
Na výletu v Olomouci jsem navštívil především řadu míst a staveb v historickém jádru města: Přemyslovský hrad, v němž je umístěno arcidiecézní muzeum, katedrála sv. Václava, Horní náměstí s radnicí, Dolní náměstí, Žerotínovo náměstí, všechny tři a i většina ulic s mnoha historickými domy, několik kostelů a klášterů a olomoucké kašny, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.
Jeseníky
Jednodenní výlet do Hrubého Jeseníku měl začátek na Červenohorském sedle (doprava: vlakem do Šumperka, dále autobusem), odtud po hřebeni směrem na severozápad přes rozcestí Bílý sloup, Vřesovou studánku, sedlo pod Vřesovou, Vozku (1377 m n. m.) a Trojmezí na Keprník (1423 m n. m.), nejvyšší vrchol této části Hrubého Jeseníku (čtvrtý nejvyšší v celém Hrubém Jeseníku). Dále přes Šerák s Jiřího chatou, Obří skály a údolí Vražedného potoka do sedla Ramzová. Odtud pak již vlakem zpět.
Fotogalerie Morava 2008.
Navigace
Morava 2006

Hrubý Jeseník
Výrazná členitá hornatina na severu Moravy. Centrální a nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, nejvyšší pohoří Moravy a Slezska, po Krkonoších druhé nejvyšší pohoří ČR. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m n.m.). Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. Ze severu částečně rozdělené Jesenickou kotlinou s říčkou Bělou. Od ostatních celků je oddělen hlubokými zlomovými údolími významných moravských řek, jako je Branná, Desná, Bělá, Moravice či Černá Opava.
Geologické složení celku je pestré, převládají ruly, amfibolity a metamorfované devonské horniny. Hornatina se skládá z několika stupňovitě uspořádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu v nejvyšších částech. Četně se vyskytují tvary mrazového zvětrávání, z pleistocénu je doložen malý horský ledovec ve Velké kotlině. Horní hranice lesa je ve výšce okolo 1 300 – 1 350 m n. m., nad ní roste uměle vysazená kleč a smilkové traviny. Jako celek je Hrubý Jeseník chráněn v CHKO Jeseníky. Je zde i větší množství maloplošných chráněných území, zejména ve vyšších polohách. Mezi nejcennější zcela jistě patří Velká kotlina s pozůstatky ledovcové květeny a s téměř 500 druhy vyšších rostlin (nejvíce v ČR).
Výchozími místy pro návštěvu Hrubého Jeseníku jsou Hanušovice, Šumperk, Jeseník, Vrbno pod Pradědem a Rýmařov. Hlouběji v horách potom několik menších středisek jako Rejvíz, Karlova Studánka, Ramzová či Karlov pod Pradědem. Klima hor je jako jinde úzce spjato s nadmořskou výškou, navíc se zde silně uplatňuje závětrný efekt hlavního hřebene. Počasí je proto na obou stranách horstva často odlišné. Sněhová pokrývka se akumuluje zejména v závětří (východní svahy), kde také najdeme šest ze sedmi lavinových drah Hrubého Jeseníku.
Informace o Hrubém Jeseníku jsou na stránkách Jeseníky, CHKO Jeseníky.
Dále obecnější server o českých horách Tisícovky Čech, Moravy a Slezska.
Informace o městu Olomouc jsou na stránkách Olomouc.com, Olomouc.cz.