Chudenická vrchovina 2008 - Klatovy, Rýzmberk, Švihov

V srpnu jsme podnikli trochu větší pětidenní čundr po Chudenické vrchovině, která je podhůřím Šumavy v prostoru mezi Klatovy a Kdyní. Navštívili jsme historickou část města Klatovy a dále putovali po trase: Tupadly - Tetětice - Poleň - Pušperk - Velký Kouřim - Koráb - Nový Hertenštejn - Rýzmberk - Ulíkov - Netřeb - Všepadly - Bolfánek - Chudenice. Celý čundr jsme zakončili na hradu Švihov.

Fotky z Chudenické vrchoviny

1. den
Vlakem jsme se přepravili do Klatov. Z nádraží se jdeme ubytovat do turistické ubytovny na zimním stadionu. Již za soumraku vyrážíme na prohlídku historické části Klatov, především na náměstí Míru s radnicí a černou věží, kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, barokní lékárnou a nedaleko od náměstí kostelem Panny Marie a bílou věží.
2. den
Ráno vycházíme z města severozápadním směrem kolem koupaliště a přes Tajanov do Tupadel, u kterých jsou Tupadelské skály. Dále jdeme za přílišného letního horka přes Tetětice do Poleně, zde je u kostela Všech svatých Dobrovského lípa. Pokračujeme do osady Pušperk, nad kterou je na kopci zřícenina stejnojmenného hradu, a dále na rozcestí a vrchol Velký Kouřim se zříceninou hradu Ruchomperk. Zde bivakujeme.
3. den
Po noci, v níž nás zastihla poměrně silná bouřka s vydatným deštěm ráno vyrážíme nejprve k hájence Stará ves a přes vrchol Hora na rozcestí U Sloupku. Odtud stoupáme na vrchol Koráb (773 m n. m.), který je nejvyšší horou Chudenické vrchoviny, na vrcholu je turistická chata a rozhledna. Po načerpání sil scházíme zpět na rozcestí U Sloupku a jdeme dál přes zříceninu hradu Nový Herštejn, Kreslovu studánku a Podzámčí na zříceninu hradu Rýzmberk, zde je také rozhledna. Přes Podzámčí pak pokračujeme do Ulíkova a kousek za ním hledáme místo na přenocování.
4. den
Ráno pokračujeme v cestě, docházíme na rozcestí Netřeb a jdeme se podívat ke zřícenině hradu Netřeb. Dále jdeme přes Všepadly a Bezpravovice na vrch Bolfánek a rozhlednou. Z něj scházíme do Chudenic a navštěvujeme zde Starý zámek, původní sídlo rodu Černínů z Chudenic. Následně pokračujeme dále a na nedalekém kopci se zabivakujeme.
5. den
Ráno opět pokračujeme dál a přes samotu Bělíšov, obec Chlumská pokračujeme do našeho cíle, do města Švihov. Navštěvujeme zdejší vodní hrad a po jeho prohlídce pokračujeme na nádraží. Vlakem se vracíme zpět domů.
Navigace
Chudenicko 2008

Chudenická vrchovina
Chudenická vrchovina leží na jihozápadě Švihovské vrchoviny, nejvyšší horou je Koráb (773 m n. m.). Členitá vrchovina je tvořena z přeměněných hornin algonkia a kdyňského bazického komplexu. Tři výrazné strukturně tektonické hřbety směru jihozápad-severovýchod uzavírají podélné kotliny.
Chudenice
Městečko Chudenice patří mezi nejstarší české osady. Od 12. století bylo sídlem prastarého českého rodu Černínů, který se nesmazatelně zapsal do jeho historie. Ve 13. století zde založil Drslav Černín gotickou tvrz, na jejichž základech byl později postaven Starý zámek. Z téhož období pochází i nejslavnější chudenická památka kostel sv. Jana Křtitele s původními malbami ze 14. stol. Umělecky i historicky nejcennější je archa nad hlavním oltářem kterou v roce 1505 vytvořil neznámý malíř, zvaný Mistr chudenického oltáře. V roce 1592 vymohl Humprecht Černín u císaře Rudolfa II. pro Chudenice titul městečka, erb a tržní právo.
Švihov
V roce 1480 spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský, který Započal stavět vodní hrad Švihov. Toto monumentální dílo dokončili roku 1530 až synové Půty, Jindřich a Václav. Ti si hrad rozdělili a každý užíval svou polovinu. Stavební činností a náklady na reprezentaci se Rýzmberkové natolik zadlužili, že postupně své panství rozprodali. Švihov roku 1548 koupil Herolt Kavka z Říčan a ze Štěkně, ti jej prodali roku 1598 do majetku významného českého rodu Černínů z Chudenic, kteří jej vlastnili až do roku 1945.
Hrad byl postaven na uměle zbudovaném ostrově, chráněném na severu a západě mlýnským náhonem, na východě řekou a na zbylé ploše rybníky. Jádro hradu tvořilo obdélné nádvoří, kolem něhož byly postaveny dva paláce. Na východě nádvoří uzavírala hradební zeď s baštou a kaplí, na západě pak schodišťová věž. Celý prostor obtáčela parkánová hradba s věží a čtyřmi nárožními baštami (Bílou, Zelenou, Zlatou, Červenou). Vnitřní komplex pak společně s předhradím chránily další hradby s vodním příkopem.
Informační server Klatovy a okolí, stránky zámku Chudenice a hradu Švihov.
Informace o rozhlednách jsou na serverech Rozhledny v České republice, Rozhledny u nás a na stránkách pořadu Rozhlédni se člověče.